No me dió tiempo a despedirme,
Aprendía con los años de lo que iba el cuento
Tú querías esa seguridad que ni yo encuentro
Pero entendimos al final, que así sería mejor
No me dió tiempo a despedirme,
Aprendía con los años de lo que iba el cuento
Tú querías esa seguridad que ni yo encuentro
Pero entendimos al final, que así sería mejor
No me permitió un café, ni un cómo estás ahora
Me recuerdo A tirones de tu abrigo largo
Te fiaba mi rutina pero por encargo
Y me fui por querer ser la dueña de otros labios.
Si pudiera volver, borraría cada error,
Mi torpeza y tanta estupidez.
Ya no soy la que fui, ya aprendí la lección
Y aunque me lo permitieras
Yo sé que sin mi, tu estás mejor.
Caen las hojas del otoño y te me apareces
En reuniones con amigos, te extraño tanto
En la huella de mi vida te agarraste fuerte, tan fuerte
Cuando acabamos y te vi sacar todas tus cosas de la habitacion.
Tan solo me quedé con todo aquello que aún olía a ti
Crucé la puerta y sin mirar atras deje lo que me hacía feliz
No atendi cuando el destino me estaba gritando
Si pudiera volver, borraria cada error
Mi torpeza y tanta estupidez
Ya no soy la que fui, ya aprendí la lección
Y aunque me lo permitieras
Yo sé que sin mi tu estás mejor
Y te sueño cada noche, cada día, cada maldita hora
Te extraño, cuando tú ni sabes que yo no estoy sola
Y me vuelvo loca de pensar que alguien te abrace ahora
Te extraño, cuando tú ni sabes que esto me desborda
Si pudiera volver, borraría cada error
Mi torpeza y tanta estupidez
Ya no soy la que fui, ya aprendí la lección
Y aunque me lo permitieras
Yo sé que sin mi tu estás mejor
Y aunque me lo permitieras
Yo sé que sin mi tu estás mejor
Neměl jsem čas se rozloučit,
V průběhu let jsem se dozvěděl, o čem ten příběh byl
Chtěli jste tu bezpečnost, kterou ani nemůžu najít
Ale nakonec jsme pochopili, že by to bylo lepší tímto způsobem
Nedovolil mi kávu, ani jak se máš
Pamatuji si, jak jsem tahal na tvůj dlouhý kabát
Důvěřoval jsem vám s mou rutinou, ale na vyžádání
A odešel jsem, protože jsem chtěl být majitelem jiných rtů.
Kdybych se mohl vrátit, smazal bych každou chybu
Moje neohrabanost a taková hloupost.
Už nejsem to, čím jsem byl, už jsem se naučil lekci
A i když mě necháš
Vím, že beze mě jsi lepší.
Podzimní listy padají a zdá se mi
Na setkáních s přáteli mi moc chybíš
Ve stopě mého života jsi držel pevně, tak pevně
Když jsme skončili a viděl jsem, že vezmeš všechny své věci z místnosti.
Jen jsem si udržoval všechno, co stále vonělo jako ty
Překročil jsem dveře a bez ohlédnutí jsem opustil, co mě potěšilo
Neodpověděl jsem, když na mě osud křičel
Kdybych se mohl vrátit, smazal bych každou chybu
Moje neohrabanost a tolik hlouposti
Už nejsem to, čím jsem byl, už jsem se naučil lekci
A i když mě necháš
Vím, že beze mě jsi lepší
A já o vás sním každou noc, každý den, každou zasranou hodinu
Chybíš mi, když ani nevíš, že nejsem sám
A já se zblázním si, že tě teď někdo obejme
Chybíš mi, když ani nevíš, že mě to ohromí
Kdybych se mohl vrátit, smazal bych každou chybu
Moje neohrabanost a tolik hlouposti
Už nejsem to, čím jsem byl, už jsem se naučil lekci
A i když mě necháš
Vím, že beze mě jsi lepší
A i když mě necháš
Vím, že beze mě jsi lepší